Čísla, která najdete v tomto článku, jsem sbíral z vládních zpráv, dat NMS a reportů regulátorů. Nejsou to odhady ani marketingové údaje sázkových kanceláří – jsou to tvrdá data z primárních zdrojů. A vykreslují obraz českého sázkového trhu, který je fascinující, rychle se měnící a – upřímně řečeno – větší, než si většina lidí uvědomuje. V roce 2023 čeští hráči vložili do hazardních her 873 miliard korun a prohrali přes 59 miliard – nárůst přibližně 10 % oproti roku 2022.
GGR a poměr online vs. offline sázení
Rok 2025 přinesl historický milník: poprvé v historii České republiky online gaming překonal nazemní segment. 60,5 % GGR (gross gaming revenue) nyní připadá na online platformy. To je dramatický posun oproti situaci ještě před pěti lety, kdy nazemní provozovny dominovaly.
V prvním pololetí 2025 dosáhla GGR českých hráčů 32 miliard korun – přibližně 1,3 miliardy eur. Z toho sloty tvořily 18 miliard a kurzové sázky 6,9 miliardy. Kurzové sázky jsou tedy druhým největším segmentem českého hazardního trhu po automatech – a segment, který roste rychleji než ostatní díky popularitě mobilního sázení a live sázek.
Počet aktivních herních automatů se naopak snižuje. V roce 2025 klesl na 22 049 jednotek s pouhými 670 licencovanými provozovnami. Tento trend odráží regulatorní tlak i přirozenou migraci hráčů k online platformám. Více než 53 % trhu hazardních her v ČR připadá na online hry – a právě online segment představuje vyšší riziko problémového herního chování, jak upozorňuje NMS.
Pro sázkaře na fotbal je tento trend relevantní: online prostředí nabízí lepší kurzy, více trhů a pohodlnější přístup. Ale také vyšší riziko impulzivního sázení – aplikace v kapse znamená, že můžete sázet kdykoliv a odkudkoliv, bez přirozeného omezení, které představovala fyzická návštěva pobočky.
Koncentrace trhu: top 5 operátorů a 80 % GGR
Český sázkový trh je oligopolní. Top 5 operátorů kontroluje přibližně 80 % GGR – a to je číslo, které má přímé důsledky pro každého sázkaře.
Na začátku roku 2024 mělo v ČR povolení k provozování hazardních her 52 společností. Ale naprostá většina objemu se točí kolem několika velkých jmen. Koncentrace trhu má pro sázkaře dvě strany: na jedné straně velcí operátoři nabízejí stabilitu, bezpečnost a širokou nabídku. Na druhé straně menší konkurence může vést k vyšším maržím – pokud pět hráčů kontroluje 80 % trhu, cenový tlak je nižší než na fragmentovaném trhu.
Institut pro regulaci hazardních her (IPRH) hodnotí pozitivně, že růst online gamingu odráží nejen technologický vývoj, ale i výsledek politik podporujících transparentnost a legalitu. České regulační prostředí je důvod, proč mezinárodní operátoři vstupují na český trh – vidí v něm stabilní a předvídatelné prostředí, kde se vyplatí investovat do dlouhodobé přítomnosti.
Co to znamená pro vás? Máte na výběr z dostatečného počtu operátorů pro efektivní line shopping (porovnávání kurzů), ale neočekávejte propastné rozdíly v kurzech – koncentrace trhu vede k podobným cenovým strategiím. Největší rozdíly najdete na vedlejších trzích a menších ligách, kde si operátoři nastavují kurzy nezávisle.
Zajímavý je pohled na vývoj v čase. Vstup mezinárodních operátorů na český trh v posledních letech zvýšil konkurenční tlak a vedl k postupnému snižování marží na hlavních trzích. To je pro sázkaře pozitivní trend – více konkurence znamená lepší kurzy. Ale zároveň to znamená, že menší čeští operátoři jsou pod tlakem a někteří mohou trh opustit, což paradoxně sníží konkurenci v budoucnosti. Sledování struktury trhu je součástí informovaného přístupu k sázení.
Daňové příjmy státu z hazardních her
Hazardní hry jsou pro český stát výnosný byznys. Daňové příjmy z hazardních her dosáhly v roce 2023 celkem 18,6 miliardy korun. Za první pololetí 2025 to bylo dalších 10,8 miliardy korun – přibližně 435 milionů eur.
Od roku 2024 platí zvýšené daňové sazby: 30 % pro kurzové sázky a 35 % pro technické hry a loterie. Zvýšení přišlo v rámci konsolidačního balíčku a mělo za cíl zvýšit příjmy státu. Pro operátory to znamená vyšší náklady, které se promítají do marží – a tedy do kurzů, které dostáváte vy jako sázkař. IPRH v kontextu těchto čísel konstatoval, že správné zasazení dat do kontextu přispívá k lepšímu pochopení hazardního hraní v ČR a že země se již nemůže označovat za „kasino Evropy“.
Kam daňové příjmy směřují? Do státního rozpočtu a rozpočtů obcí. Financují se z nich mimo jiné programy prevence problémového hraní, sportovní infrastruktura a sociální služby. Společenské náklady spojené s hazardním hraním v ČR dosahují 14-16 miliard korun ročně – tedy téměř tolik, kolik stát na hazardu vydělá. Tato bilance ukazuje, proč je regulace tak důležitá – bez ní by společenské náklady převýšily příjmy. Pro sázkaře je to připomínka, že hazardní hry nejsou jen soukromá zábava, ale společenský fenomén s reálnými dopady, a zodpovědný přístup k sázení na fotbal je v zájmu všech.